O vzniku knihy Veroniky Hanzlíkové

Priběhy ceskych superpotravin

Mysleli jste si, že váš e-book mírně rozšíříte a vydáte jako tištěnou knihu? Veronika Hanzlíková si to tak myslela. Přečtěte si příběh její knihy Příběhy českých superpotravin a načerpejte cenné zkušenosti, se kterými se hned tak někdo nepodělí. Já jsem celý příběh zpovzdálí sledovala a osobně byla i na křtu.

O čem je tvůj projekt?

Dlouhé roky se věnuju výživě a výživovému poradenství. Nicméně už dávno nedělám jídelníčky a nepočítám kalorie. Věřím a mám potvrzené, že i jídlo a náš přístup k němu ovlivňuje naše psychické rozpoložení a emoce. Takže si často říkám „výživářka přes hlavu“, protože pracuji nejen s radami ohledně stravy, výživy a potravin, ale také s mentálním nastavením a emocemi.

Díky tomu jsem dospěla k názvu „laskavá a vědomá výživa“. A přesně v tomhle duchu se nese můj projekt, tištěná kniha Příběhy českých superpotravin.

Je výjimečná v tom, že povídá sice o potravinách z našich končin, které se můžou honosit přezdívkou superpotravin, ale je doplněná o recepty a tipy do kuchyně a o informace o stravě podle ročních období.

Navíc je plná i laskavých a milých příběhů ze života. Ty vás při čtení zavedou k vůni babiččiných buchet a kakaa od maminky. Prostě není to o tom, jezte jen tak a tak a to je jediné správné. Předkládám lidem možnosti a dobroty, které si můžou ale nemusí vybrat nebo jíst. Klidně si můžou dát křupavé čerstvé rohlíky i ty buchty a kakao.

Kdy tě napadlo ji vydat?

Příběhy a informace o potravinách jako je med, česnek, cibule, máslo, borůvky a mnoho dalších jsem sepsala už v roce 2016 do podoby e-knihy. Ohlasy na ni byly báječné a několikrát zaznělo, že by to chtělo tištěnou podobu.

Jenže jsem tehdy neměla chuť a energii jít cestou vydání tištěné knihy samonákladem. Ani jsem neoslovila žádné nakladatelství. Tak jsem to nechala být, i když jsem trochu pokukovala po kamarádkách, které vysbíraly peníze na svoje knihy přes crowdfundingový portál Hithit.

Kdy jsi začala s přípravou?

Na konci roku 2018 jsem si způsobila ošklivý úraz prstu a ten mě hodil do hlubin a smutku. Jak jsem se z těch hlubin šplhala, přehodnotila jsem spoustu věcí a uvědomila si, co je pro mě ještě v životě důležité.

Inspirovala mě k tomu kniha Karin Krajčo Babinské Za sny. Podle ní jsem se zamyslela nad tím, co bych si ještě chtěla splnit, kdybych měla druhý den umřít. Vydat, respektive mít svoji skutečnou knihu. Ne e-knihu ale tištěnou knihu.

K tomu se sešlo několik lidí, kteří řekli: „Jdi do toho, podpoříme Tě.“ A já se v lednu 2019, pár týdnů po úrazu, rozhodla, že knížku vydám samonákladem právě za pomoci předprodeje na HITHITU. Pak už to šlo ráz naráz. V půlce února jsem začala připravovat HITHITovou kampaň a 3. března ji spustila.

Byl to fofr.

Kde jsi našla plán, na proces vydání knížky?

Vlastně jsem žádný plán neměla. 🙂 To, jak bude náročná 30denní kampaň na Hithitu, by mě totiž nikdy předtím nenapadlo.

Navíc jsem si myslela, že když už mám e-knihu, tak že jen zaktualizuji její text a doplním ho o recepty a fotky. Naivně jsem si myslela, že knížka tak zhruba měsíc po dokončení hithitové sbírky, tedy jakéhosi předprodeje, půjde do tisku.

Hluboce jsem se mýlila. Kampaň mi spotřebovala veškerou energii, takže jsem s aktualizací knihy začala víc než měsíc po jejím skončení. Vůbec jsem si navíc nedovedla představit, kolik času zabere vyladění receptů. Jejich tvoření, uvaření jídla, nafocení a sepsání. To všechno vzalo tolik času, že knížka šla ke grafikovi ne měsíc po skončení sbírky na HITHITu ale měsíce čtyři. A to jsem prý byla ještě veeelmi rychlá.

Pomohl ti někdo s technickou realizací?

Naštěstí ano. Manžel uvařil a připravil zhruba polovinu jídel, které také nafotil. Plus ještě nějaké fotografie samotných potravin. Druhou půlku fotek zajistila kamarádka a moje dvorní fotografka Gabriela Pausa. I pro ni to byla premiéra fotografování jídel, stejně jako pro mého manžela. Gabča si také některá jídla musela uvařit podle mého receptu, aby je mohla vyfotit. 🙂

V případě mého muže se dá říct, že moje kniha je vlastně naše třetí dítě. Má na ní velký podíl a kdyby mě psychicky i svými činy, focením, vařením a sepisováním receptů (které jsem pak dávala do finální podoby) nepodpořil, kniha by nikdy nebyla.

No a za zmínku samozřejmě stojí také grafik Filip Horák z vydavatelství IT Design, který knížku skvěle vyladil po grafické stránce a navíc zajistil samotné vydání knihy a komunikaci s tiskárnou. Nutno říct, že ten design knihy je fakt skvělý a už mi ho pochválila spousta čtenářů. I obálka je Filipova práce a krásně zpracoval také fotografie. Ty byly a stále jsou krásné, ale na některých šlo přece jen vidět, že prostě nejsou od profíků, kteří se focením jídel živí. Jenže byly focené s láskou a to se podle mého prostě pozná. 😉

Pan Horák mi nejprve nachystal typy písma, které by ke knize použil. Já si vybrala takové, co se mi líbilo nejvíc. Pak jsme ladili formu nadpisů a celkového vzhledu knížky. Navrhl mi různé druhy rámečků a zpracování textů a postupně jsme vše vyladili tak, aby to odpovídalo nejen charakteru knihy, ale i mým představám a vlastně i tomu, co jsem knihou a svými texty chtěla sdělit. Vše jsme řešili přes e-maily a telefon. Viděli jsme se vlastně jen jednou v životě.

A „poslední“ z mého týmu byly dvě báječné korektorky, které do poslední chvíle před tiskem makaly na tom, aby prošlo do tisku co nejméně chyb a překlepů. A že jsme pak už hodně spěchali, aby knížka stihla vyjít před Vánocemi. S holkama jsem používala komunikační nástroj Trello a pak klasicky předávání přes opravy ve Wordu. Jednu z korektorek, Jitku Černovskou, znám i osobně, Ivu Lozanovou jen po telefonu. 🙂

Příběhy českých superpotravin

Proč jsi zvolila zrovna toho vydavatele?

Na Filipa Horáka jsem dostala kontakt od kamarádky, která u něj tiskne svoje knihy a byla to báječná spolupráce a ta nejlepší životní volba. Teda hned po volbě mého životního partnera a manžela Pavla. 🙂

Proč jsi zvolila pro propagaci HITHIT?

Protože jsem předtím viděla svoje dvě kamarádky a také online podnikatelky, které na HITHITu na svoje knihy vysbíraly peníze. Jedna z nich, Martina Chomátová, mi přitom poskytla hodně dobrých rad, které mi fakt v průběhu propagace pomohly.

Je to zajímavá reklama, druh jakéhosi předprodeje, ale se specifikem toho, že lidi vidí, jak si vedete. A když se zadaří a chytnou se toho, sdílí a prožívají každou vybranou korunu s vámi, tak pak je to velká jízda. A je to sice velký energetický výdej, protože 30 dní v kuse makáte, sdílíte a neustále musíte být vidět, ale když se zadaří… je to jedna velká euforie. Tak to teda bylo u mě.

Vybírala jsem bez sto korun sto tisíc a neobešlo se to bez psychických propadů i toho, že se vybírání peněz na chvíli zastavilo. Ale o tom ještě bude řeč. Nakonec jsem vybrala téměř 125 tisíc korun a právě ten výsledek a to, že jsem sto tisíc na knihu skutečně vysbírala, mi dodalo velkou vnitřní sílu. Najednou jsem si dokázala sama poklepat na ramena a říct si: „Seš fakt dobrá.“

A když jsem po stovkách hodin práce, aktualizaci knihy a tvoření receptů skutečně držela knihu v ruce, bylo to snad ještě silnější než mít v náručí svoje čerstvě narozené dítě. 🙂 Ono se to úplně nedá s ničím moc srovnat, jedině snad trochu právě k mateřství. Respektive k těhotenství a porodu. Ale takovému, který trvá ne pár hodin, ale několik dní nebo spíš týdnů.

Vím, že jsi podpořila kampaň na HITHITU i denním vysílám na FB. To bylo myslím, hodně náročné, zvlášť s malou dcerkou.

Ta samotná denní vysílání na FB byla vlastně možná to nejmenší. Magdalence byl tehdy rok a půl a já měla hlídání jen jednou, maximálně dvakrát týdně na dopoledne. Příspěvky, texty, články a vše kolem jsem tvořila často třeba v pět šest hodin ráno, předtím než se rodina probudila. Takže ta živá vysílání vlastně byly už jen třešničkou na dortu, kdy jsem ji měla občas u sebe nebo byla právě u kamarádky na hlídání.

Vím, že jsi dávala v rámci kampaně hodně zajímavých balíčků a dárků.

Naštěstí jsem si nenavymýšlela žádné časově náročné balíčky. Kromě klasické nabídky samotné knihy, balíčků třech knih a knih s osobním věnováním jsem využila svojí (předchozí) práce. Takže bylo možné si předkoupit knihu spolu s mojí první e-knihou 10 klíčů k tajemství potravin nebo třeba s konzultací.

Nabízela jsem i možnost sponzorské spolupráce, kterou přes Hithit nikdo nevyužil. Nicméně jeden kamarád sponzorský dar přislíbil a ten se nakonec opravdu zrealizoval. Ale to už šlo přes klasickou smlouvu o reklamě a ne přes Hithit. Takže těch 125 tisíc korun se opravdu vybralo od budoucích čtenářů, kteří měli možnost si například pořídit i bedýnku českého ovoce a zeleniny od České selky a k tomu dostali v ceně i knihu. Nebo také látkovou tašku.

Už tehdy jsem počítala s náklady na poštovné. Nicméně že finální náklady na přípravu knihy, fotografie, grafické zpracování, korektury a samotný tisk přesáhnou dvojapůlnásobek původně předpokládané částky, to mě nenapadlo. Náklady na vše se vyšplhaly ke čtvrt milionu korun a to v tom není započítaný můj čas!

Jak moc tě propagace emočně zasáhla?

Hodně. 🙂 Naivně jsem si myslela, že to zvládnu sama. Ale vyrojilo se hodně strachů a emocí. Některé souvisely s mým vnitřním emočním nastavením i pocitem „tý jo, ty teď chceš po lidech jako fakt sto táců?“, další pak i s radami od okolí.

Některé rady byly cenné, ale stejně mě emočně rozhazovaly. Tím, že jsem jela propagaci intuitivně a prakticky bez jakéhokoliv plánu a měla doma malou dceru a staršího syna vodila denně do školky, jsem spoustu těch rad neměla ani šanci zrealizovat. A to mě štvalo. Ale i tak jsem do toho dala to nejlepší, co jsem v tu chvíli uměla a znala.

Navíc zhruba v polovině začaly vybrané peníze „stagnovat“ a moc se neprodávalo. To mě taky psychicky hodně smetlo. Proto jsem se znovu ozvala svojí emoční koučce Terezce Rothové, se kterou jsem už předtím pracovala, a ta mi pomohla těmi emocemi proplout. A hlavně je i zpracovat.

Velký zlom nastal, když mi už zmiňovaný kamarád přislíbil vysokou finanční částku jako podporu knihy a někdo si koupil můj balíček s výživovým koučinkem za devět tisíc korun. Až zpětně jsem zjistila, že si ten koučink koupil můj muž, aby rozpohyboval stagnující peníze a jejich tok. Vůbec mi o tom neřekl, takže jsem se o jeho příspěvku dozvěděla až ze seznamu podporovatelů, co mi pak předal Hithit.

A ono to fakt pomohlo. Navíc, jak moje energie a psychika šla nahoru, zase začala proudit energie a také peníze. Když pak lidi viděli, že zbývá do konce kampaně ještě několik dní a sto tisíc je vysbíraných, tak od té chvíle peníze proudily „téměř samy“.

Jak přiznala moje sestra na křtu knihy, tak v průběhu celé kampaně byla taky nervózní a často kontrolovala přiskakující peníze. Prožívala to se mnou ve velkém. To samé mi řeklo víc lidí. Prý celou kampaň sledovali s napětím, fandili a ve finále si užívali tu radost se mnou.

Nejvíc ovšem rodiče. Až zpětně se mi přiznali, že očekávali, že tu požadovanou částku nevysbírám. Odhadovali, že se vysbírá maximálně tak dvacet pět tisíc. I pro ně to pak tedy byla velká euforie. A když se za posledních 24 hodin vysbíralo snad přes patnáct tisíc, plakali i oni dojetím.

Můj muž to pak na svém Facebooku trefně shrnul těmito slovy:

Po měsíci mohu hodnotit. Vybrat peníze na knihu PŘÍBĚHY ČESKÝCH SUPERPOTRAVIN přes HitHit.cz je stejné, jako porodit dítě…

 

Z pohledu “nezúčastněné” strany:

To napětí, zda se vše podaří, to by se dalo krájet. Bezesné noci. Někdy strach nebo i trochu stresu. Milion otázek. Kolikrát nervy na pochodu, zda jsem udělala maximum. K tomu bezpočet zaručených rad a zároveň společné sdílení pocitů…

Posledních 14 dní si už všichni ohryzávají nehty, jak to dopadne a jsou plni očekávání… A když je konečně po všem, tak přicházejí blahopřání, slzy štěstí, radostné skotačení, “vítězný” tanec a “novopečený děda” utíká ze své kanceláře za “novopečenou babičkou”, aby ji oznámil tu novinu a mohli se společně radovat…

Tak snad v tom příběhu chybí už jen ranní nevolnost

Nevíte o čem mluvím? Sledujte moji úžasně pracovitou ženu a “novopečenou” matku Veroniku Hanzlíkovou

Jak jsi uvažovala nad počtem výtisků knihy?

Původně jsem měla v plánu 1000 kusů. Jenže zájem na Hithitu i v následném klasickém předprodeji byl slušný, tak jsem zvažovala navýšení. Co ale rozhodlo o finálním počtu 1500 kusů, byly finance.

Když jsem viděla, jaký je rozdíl na jednom kusu knihy, pokud se vytiskne 1000 nebo 1500 kusů, šla jsem do většího množství. Činilo to přes dvacet korun nebo snad i víc na jeden výtisk. A to už se ve finále vyplatí investovat do většího počtu výtisku.

Navíc knížka je na křídovém papíru a má hodně stránek, takže jsme řešili i její velikost a váhu, aby poštovné nestálo majlant. Má velikost B5, to je menší A4. Kdybych zvolila právě velikost A4, stála by knížka paradoxně míň (protože by to znamenalo míň stránek) a mohla bych i zaplatit tvrdé desky.

Takhle jsem se rozhodovala mezi hezčím vzhledem (prostě B5 je taková úhlednější a lépe skladovatelná velikost i do knihoven čtenářů) a dražší cenou za kus knihy. Proto jsem i zvolila dražší velikost knihy, ale namísto namísto tvrdých desek „jen“ zpevněnou vazbu.

Kniha vypadá i jen se zpevněnými deskami krásně a neváží přes kilo, jak by vážila s tvrdými deskami. Takhle váží „jen“ necelých 800 gramů. No a náklady se mi začaly vracet od zhruba 800 prodaných výtisků. Kdybych zvolila tu původně plánovanou tisícovku knih, asi by se mi jen pokryly samotné náklady nebo by se začaly vracet až těsně před prodanou tisícovkou.

Menší vazba se také hezky vleze do bublinkatých obálek velikosti A4 a tudíž i poštovné se vyšplhá na necelých 70 Kč. Bez balného. Obálky objednáváme přes logistické oddělení našich známých, kteří nám pak obálky nechávají za svoji nákupní cenu. Tím se také už na stovkách výtisků ušetřilo pěkných pár korun, než kdybych bublinkaté obálky kupovala třeba jen na poště.

Na křestu tvé knížky jsem byla osobně.

Parádní to bylo. Spousta dobrot, všude děti, šarmantní kmotr Lukáš Hejlík. Prozradíš nějaké zákulisní historky z křestu?

Konal se v kavárně, jehož tehdejší spolumajitelkou byla moje spolužačka z gymplu. Ta znala právě Lukáše Hejlíka, který má odsud kousek chalupu. Přes ni jsem se k Lukášovi dostala a doteď si nesmírně vážím toho, že moje pozvání přijal a knihu pokřtil.

I když je Lukáš herec, tak hodně z nás ho zná spíš jako autora Gastromapy a několika knížek. Díky tomu rozumí dobrému jídlu a také jeho fotografování. Když jsem mu ukazovala knihu a říkala mu, že půlku fotek fotil manžel, tak se na manžela podíval a řekl: „Hele a tuhle jste určitě fotil v poledne a asi nebylo ten den hezké počasí.“

A ještě taková zajímavost – většina hostů a přátel, kteří na křest knihy přijeli, byli nakonec provázáni společnými přáteli, zkušenostmi nebo životními událostmi. Znáte to tvrzení, že v současném světě stačí jen šest lidí, abyste se „dopátral“ ke komukoliv na světě? Tak podobně to bylo na křtu.

Tam jsme zjistili, že Tvoje rodina se stará o auto Lukáše Hejlíka. Nebo že partner mojí kamarádky učil ve svojí homeopatické škole další na křtu přítomnou známou. Jeho bývalá žena zase pomáhala přivést na svět první dítě pana Hejlíka. A těch provázaností tam bylo mnohem mnohem víc.

Co bylo pak?

Než knížka prošla grafickou úpravou a korekturami, byla půlka listopadu. Na to, že jsem lidem slibovala knížku někdy na konci srpna, to bylo velké zpoždění. Aspoň pro mě a některé netrpělivé čtenáře. Takže jsem se modlila, aby se stihla vytisknout nějak rozumně před Vánoci a stihla jsem ji včas rozeslat.

Knížky, respektive 1,2 tuny knížek, mi dorazily v předvečer svátku sv. Mikuláše. Tedy 5. prosince. Byla to moje největší a taky nejdražší mikulášská nabídka. 🙂 A myslím, že ji jen tak něco nepředčí.

Objednávají se knížky i v zahraničí?

V tuto chvíli putují občas knížky na Slovensko. Na Hithitu si ale pán objednal knížku až do Švédska. Pár kamarádek nebo čtenářů si ji taky odvezlo do ciziny, kde bydlí, ale nechali si svůj výtisk poslat třeba k rodičům nebo přátelům po ČR.

Kdo ti je posílá…

Stále si je posílám sama. Baví mě si knížky chystat a až na pár kousků, kdy mi je posílala manželova maminka nebo je někomu předával můj muž, mi všechny knihy prošly pod rukama.

Navíc teď už je prostor se i lidem rovnou do knihy podepisovat. Ale ta rozesílka knih koupených přes Hithit a přes dvouměsíční předprodej, to byla víkendová velká akce. Prvně mi trochu pomáhaly obě děti a nakonec nastoupila celá manželova rodina. Během jednoho víkendu jsme zabalili přes čtyři sta kusů knih.

Manželova maminka a švagr je pak postupně vozili v průběhu následujícího týdne na jejich vesnickou poštu. Poštovní úřednice kvůli tomu nechodila ani domů na oběd, aby vše stihla odbavit.

Tímto jim všem díky a také milé paní na poště, která to vše postupně a vzorně odeslala. Dodatečně mi pak říkala, že díky knihám si splnila půlroční povinný limit zásilek. Díky tomu tam mohla zůstat pošta a tudíž i její pracovní místo zůstalo zachované. Takže mám radost, že i takhle mohly knihy z Hithitu a předprodeje pomoci.

Z představy, že knihy odesílám z naší pošty v Praze a vozím tam čtyři sta kusů zásilek, jsem totiž málem omdlela. Takhle se to vyřešilo moc hezky a nakonec i ku prospěchu jejich místní pošty. Teď už samozřejmě většinou knihy odesílám od nás z pražské

pošty. Po pár kusech už to jde. Navíc přes 70 procent objednaných knih si dnes lidé nechávají poslat přes Zásilkovnu a já jsem za to moc ráda.

Jaká byla časová investice od nápadu po realizaci?

Když nebudu počítat to sepsání e-knihy, ale opravdu jen čas od přípravy propagace na Hithitu, přes aktualizaci a doplnění textů a receptů do knihy až po tisk, tak to vzalo deset měsíců.

Z dnešního pohledu mi to přijde jako velká rychlost, ale tehdy mi to tak nepřipadalo. Jsou za tím tisíce hodin mého času a stovky hodin práce grafika, korektorek i obou fotografů.

Měla jsi v době přípravy knížky čas na další podnikatelské aktivity?

Nooo, já se zároveň pustila i do půlročního studia copywritingu a nakonec i pět měsíců pomáhala ve firmě mojí učitelky Lucie Koubek, takže na vlastní podnikatelské aktivity už nezbýval moc čas.

Hlavně ta aktualizace knihy byla neskutečně náročná a zasáhla do letních prázdnin, kdy byl doma i syn a já tak vlastně od března až do srpna vstávala kolem páté hodiny ranní. Abych zvládla nejprve propagaci na Hithitu, pak úpravu textů do knihy (doplňovala jsem i nové kapitoly) a do toho copywriting a spolupráci s Luckou.

Náklady na knihu byly nakonec výrazně vyšší, než jsem očekávala. Takže jsem byla moc ráda, že mě finančně jistí právě i ta externí spolupráce. I tak jsem musela sáhnout do naspořených peněz.

Co bys vzkázala těm, co o napsání knihy uvažují?

Vydání knihy samonákladem bez opory nakladatelství je neskutečně finančně i psychicky náročné, ale jsem šťastná, že se mi tu cestu podařilo prošlápnout. Dnes už má knihu přes tisíc čtenářů a pomalinku začínám zvažovat případný dotisk.

Takže moje rada zní – jde to, jen počítejte se spoustou práce a ne až tak báječným výdělkem. Na tištěné knize se totiž moc vydělat nedá. Její vytištění je spíš pro radost a jako v mém případě i o splnění snu. 🙂

O těch financích to platí i v případě spolupráce s nakladatelstvím. Pokud půjdete do samovydání, musíte se připravit na to, že všechno si hradíte sami. U spolupráce s nakladatelstvím spíš jen nemáte tolik starostí. Nemusíte tolik řešit realizaci, tisk a propagaci. Ale nemáte obvykle ani nijak velké finanční ohodnocení.

Co jsem tak zaslechla, tak ani v případě spolupráce s nakladatelstvím se vám obvykle nezaplatí váš investovaný čas do sepsání a vytvoření knihy. Teoreticky si tedy při vyprodání celého nákladu knihy nakonec „vydělám“ víc než autor, který tiskne knihu přes nakladatelství.

Co bys dnes dělala jinak?

Asi nic. Možná by to chtělo si dát víc času na aktualizaci knihy. Časová nálož na aktualizaci napsané knihy byla mnohem větší, než jsem předpokládala. Stejně tak by možná byl fajn i lepší a propracovanější plán propagace. Dělala jsem to vyloženě na kolenou. Ale nelituju toho. Naopak to byla velká jízda.

Vydáš po těchto zkušenostech ještě něco dalšího?

Už mi otrnulo a z toho „několikatýdenního porodu“ jsem se postupně vzpamatovala. Ale od propagace na Hithitu trvalo víc než rok, než jsem byla schopná udělat novou propagaci na nový produkt. Tím je online program pro ženy, které řeší únavu.

Jednoduchá odpověď zní: Ano, vydám. Ještě řeším, jestli zase půjdu přes Hithit nebo jinou cestou. To je zatím ve hvězdách. Téma knihy už vím a dokonce ji mám už rozepsanou. Tím je moje životní cesta, pády, nemoci a bolesti, které ale vedly k tomu, že jsem se postavila do svojí vlastní síly. A teď už to umím naučit i ostatní. Pokud samozřejmě chtějí.

Můj příběh na webu je to, co nejvíc lidi oslovuje a inspiruje, takže tentokrát to nebude kniha o potravinách a výživě. I když ohlasy na knihu mám skvělé, takže kdo ví, jestli nebudu pokračovat i s knihami o dalších českých (super)potravinách.

Nějaká veselá historka z vydávání?

Hned první nebo asi druhá kniha, kterou jsem po obdržení z tiskárny otevřela, měla tiskovou vadu. Málem jsem omdlela. Naštěstí se ukázalo, že je to jedna ze dvou knih (z té tisícovky, co už putovala k čtenářům), která byla nějakým způsobem špatně vytištěná. Ale v první chvíli jsem si představila, že je celá dodávka knih špatná a málem jsem omdlela.

Moje nejčernější obavy se naštěstí nesplnily a tiskařský limit na „zmetky“ nebyl ani zdaleka naplněn. Běžně prý spadá na chybové výtisky zhruba 1-2 % knih z celkového nákladu.

Veroniko, velmi jsem ocenila práci se zdroji. V této podobě jsem to ještě neviděla. Kde jsi čerpala inspiraci a jak tě napadlo elegantní řešení s internetovými zdroji? Můžeš o tom prozradit víc?

Tohle je výborná otázka. Pro ty, co knihu nemají, vysvětlím. V knize jsou uvedené zdroje literatury, ale internetové zdroje jsou tam vyřešené odkazem na moje webovky. U mě na webu si pak na téhle stránce můžou čtenáři rozkliknout libovolný odkaz a pročíst si vše, odkud jsem čerpala.

Nicméně všechny zdroje byly původně v knize uvedené. I ty internetové. Jenže jejich seznam navýšil knihu o několik stránek a ty by ve finále navýšily cenu tisku o tisíce korun. Při tisku se totiž platí spotřebované archy papíru a kdyby v knížce byly ještě tyhle stránky navíc, bylo by to finančně nevýhodné. Musela bych totiž zaplatit o x desítek archů navíc.

Proto jsem nakonec vymyslela tohle elegantní řešení. Mně to zbytečně nenavýšilo cenu knihy a čtenáři si zdroje můžou jednoduše rozkliknout z jedné jediné webové stránky a nemusí si celé URL adresy opisovat z knihy.

Kniha Příběhy českých superpotravin

Marta Veselá
Pomáhám lidem, kteří nemají rádi papírování a jsou kreativně založení, zvládnout agendu, snadno a rychle, aby se mohli věnovat svým snům Můj příběh si přečtěte zde >>
Komentáře